12.4.08

Pozor na smrtelné hříchy!

Martin Rubina si v článku, který byl opublikován v BW 2. ledna 2007, postavil otázku, která bude zřejmě stále aktuální. "Co lze skutečně očekávat od procesního řízení v praxi". Autor nazval svůj článek "Neztraťte se v procesech".
V úvodu svého článku se autor ptá: v kolika podnicích skutečně metody procesního řízení fungují a přináší dlouhodobé efekty? Jde bezesporu o otázky, na které můžeme v mnoha případech zaznamenat příliš obecné, až skoro vyhýbavé odpovědi.
Autor článku zdůrazňuje především význam aktivní účasti top managementu při tvorbě firemní strategie, při stanovení jasných a měřitelných cílů firmy. Současně zdůrazňuje měřitelnost cílů pro zajištění průběžné zpětné vazby o míře jejich dosahování – pro řízení strategie. Navrhuje pozměnit známé tvrzení „co chci řídit, musím měřit“ na „co chci zlepšit, musím měřit“.
Úspěch či neúspěch snažení zavést metody procesního řízení je podle autora určován především aktivní účastí, osobní angažovaností a reálným zájmem top managementu tyto metody řízení opravdu uplatňovat. Požadavek opodstatňuje významem firemních cílů pro určení oblastí klíčových procesů vyžadující potřebné zlepšení, oblastí do kterých by potom mělo být namířeno maximum inovačního potenciálu.
Všichni to pravidlo delší dobu slyšíme a čteme, nejspíš s tím většinou i souhlasíme a přesto ho mnohde znovu a znovu ignorujeme - v dobré víře, že "u nás to přece zvládneme". Řada lidí kolem BPM je již na toto téma svým způsobem až alergická. Nejednou jsou úvahy na toto téma zařazovány do obecné teorie. Až do chvíle, kdy se právě v praxi ukáže, že nerespektování tohoto pravidla je hříchem smrtelným.
Druhým pravidlem, ktere s prvním souvisí, je podle autora článku požadavek na jasné zadání projektu. Firma musí nejprve jasně stanovit, čeho chce v určitém čase uplatněním BPM skutečně dosáhnout. Procesní řízení je potom vhodným nástrojem jak těchto strategických záměrů efektivně docílit. Bez konkrétního a jasně formulovaného zadání je úspěšné zavedení procesního řízení ohroženo.
Autor upozorňuje na zkušenost, podle které bez určení klíčových procesů pro další optimalizaci hrozí nebezpečí rozmělnění inovační energie do snahy o plošné zlepšování. Rychlé a přímo měřitelné zlepšení procesů považuje autor za důležité i pro průběžnou komunikaci výsledků projektu. Prokazatelné zlepšení procesů znamená další motivaci projektových (procesních) týmů, ale především zvyšuje podporu top managementu pro další pokračování projektu a procesního řízení vůbec.
Celý článek si můžete ve formátu PDF ( 350 KB ) stáhnout na TÉTO adrese.